Albatros D.V elektro, 0301, ALFA MODEL

Model slavného dvouplošníku z 1.světové války na elektropohon.Maketové provedení.

Vývoj letadel během I.světové války byl velmi rychlý a platí to především pro stíhací letadla. Vyřešení synchronizace střelby, umožňující střelbu přes rovinu vrtule a tím účinnější míření, učinilo z jinak nepříliš výkonného jednoplošníku Fokker E postrach spojeneckých letounů. Převaha, kterou německé letectvo s tímto typem získalo, skončila na jaře 1916. Nové spojenecké stíhačky Nieuport 11 a De Haviland D.H.2 sice stále nebyly vybaveny synchronizovanými kulomety, ale jejich výkonová převaha dokázala tuto nevýhodu eliminovat. To pochopitelně vyvolalo na německé straně tlak na vývoj a výrobu výkonnějších stíhaček. Již v září 1916 se sedm spojeneckých letadel F.E.2b s tlačnou vrtulí setkalo s novým německým typem. Šest nových dvouplošníků Albatros D.I, poháněných řadovými motory Mercedes D.III o výkonu 160hp, sestřelilo bez vlastních ztrát pět F.E.2b. V tom okamžiku se všechna ostatní letadla na frontě stala zastaralými. Albatrosy D.I sice nebyly tak obratné jako Nieuporty, ale byly rychlejší a vyzbrojené dvěma synchronizovanými kulomety. Albatrosy se staly jedním z hlavních typů německého letectva. Bylo vyrobeno 62 kusů Albatrosu D.I a 275 kusů mírně upravených D.II. Albatros D.III měl nová křídla, jejichž návrh byl ovlivněn konstrukcí stíhaček Nieuport. Spodní křídla těchto letounů měla podstatně menší plochu než křídla horní – podle dobových kritérií to tedy nebyly klasické dvouplošníky. Očekávaného zlepšení obratnosti bylo sice dosaženo, ale nežádoucím výsledkem této úpravy bylo snížení tuhosti konstrukce. Mohlo tedy dojít – a docházelo – k deformaci nebo i destrukci nosné soustavy, zvláště při střemhlavém letu. Celkem bylo vyrobeno 1340 Albatrosů D.III. U Albatrosů D.V / D.Va byl trup příhradové konstrukce nahrazen překližkovou skořepinou. Této verze bylo vyrobeno 2500 ks.

Sada obtisků Vám umožňuje postavit si jeden z pěti letounů Albatros D.V, které sloužily v červenci 1917 u 5. stíhací skupiny ( Jagdstaffel ) v Boistrancourt.

Model není určen pro začátečníky. Řízen může být buď jako skutečný letoun výškovkou, křidélky a směrovkou, nebo po zvětšení vzepětí pouze výškovkou a směrovkou. Model je určen především pro venkovní létání. Zkušený pilot s ním může létat i v hale – podmínkou je však použití vybavení, s nímž celková hmotnost modelu nepřekročí 200g.

Model, který jste si koupili, má několik charakteristických znaků:

• Model je dodáván ve vysokém stupni předpracování. Přesto Vám jeho úplné dokončení zabere asi 8 hodin.
• Model je vyroben z polystyrenu s pevnější povrchovou vrstvou, která snižuje náchylnost na povrchová poškození. Díky poměru letové hmotnosti a pevnosti použitého materiálu je model velmi kompaktní, riziko jeho poškození je při běžném provozu velmi nízké.
• Model je poměrně malý, což usnadňuje jeho přepravu i skladování. Má však velmi dobré letové vlastnosti a je možné s ním létat i za větru přiměřené síly.
• Křídla i ocasní plochy mají oboustranný potah. Ten zajišťuje podstatně vyšší pevnost a tuhost uvedených částí ve srovnání s běžnými modely této kategorie, které mají křídla i ocasní plochy z pouhých desek ať rovných nebo prohnutých.
• Nabízená škála vyzkoušených pohonných jednotek umožňuje postavit maketu, která se bude svému vzoru podobat i letovým projevem, ale i nemaketově přemotorovaný model umožňující plnou akrobacii.
• Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujícím letové vlastnosti a výkony modelu je letová hmotnost. Vzhledem k velkému množství možných kombinací RC vybavení, motorů a zdrojů není možné přesně udat konečnou hmotnost. Hmotnost draku je asi 120g. Udávaná maximální hmotnost by však neměla být překročena – letové vlastnosti těžších modelů se budou výrazně měnit k horšímu.

Obtisky
Model je nastříkán barvou tvořící základní kamuflážní schéma. Výsostné znaky a taktické označení jsou řešeny jako vodní obtisky. Jejich výhodou je především zanedbatelná hmotnost a minimální riziko poškození modelu při jejich nanášení. Práce s nimi však vyžaduje pozornost a pečlivost, a proto Vám doporučujeme dodržovat následující pokyny.

• Obtisky naneste na jednotlivé součásti modelu před jeho sestavením.
• Nanášení obtisků velmi zjednoduší použití roztoku používaného při stavbě plastikových modelů – je k dostání v modelářských prodejnách. Zkontrolujte, zda roztok neleptá polystyren a řiďte se návodem k použití. Při správném použití tohoto roztoku obtisk dokonale přilne k povrchu modelu a po vyschnutí je prakticky neodstranitelný.
• Vystřihnutý obtisk namočte krátce (max. 5 vteřin) do vlažné vody a nechejte jej provlhčit na rovné nesavé podložce.
• Dostatečně provlhčeným obtiskem lze po podkladovém papíru volně posouvat. Obtisk mírně vysuňte přes okraj podkladového papíru, přečnívající část prsty přichyťte v místě, kde má být obtisk umístěn, a podkladový papír vytáhněte. Pokud se obtisk neposouvá dostatečně lehce, navlhčete jej - voda Vám pomůže v případě potřeby uvolnit i již položený obtisk.
• Obtisk opatrně přihlazujte a přebytečné lepidlo a případné vzduchové bubliny vytlačujte hadříkem nebo ještě lépe molitanovým válečkem směrem od středu ven. Nevytlačte všechno lepidlo – obtisk by hůře držel a mohly by se pod ním objevit světlé skvrny! Obtisk bude povrch věrně kopírovat až po vyschnutí lepidla, tzn. po několika hodinách.

Kryt trupu 1 (maketa motoru s kulomety) se snímá z trupu 2 vysunutím dopředu. V zadní části je kryt přidržován překližkovým jazykem, v přední části magnety.

A) RC vybavení
Orientační schéma zapojení a možné umístění jednotlivých částí v modelu je na výkrese (obr.A, obr.C1). RC vybavení doporučujeme zkušebně sestavit mimo model a prověřit jeho funkci. Věnujte pozornost doporučením výrobců jednotlivých komponentů uvedených v návodech k použití. U přijímačů prověřte kompatibilnost daného přijímače s použitým krystalem – zkouška dosahu na zemi ( byť se může zdát v dnešní době zbytečnou) Vás nebude stát až tak moc, ale může hodně ušetřit...

B) Ovládání výškovky a směrovky

• Ve vyznačených místech na trupu 2 vyřízněte úlomkem čepelky nebo velmi ostrým modelářským nožem drážky pro vzpěry křídlo-trup 26. Drážky vyřízněte přibližně se sklonem, jaký budou mít vzpěry při čelním pohledu vůči trupu. Drážky je potřeba skutečně vyříznout – pouhé proříznutí polystyrenu může vést při zasouvání vzpěr do trupu k poškození povrchu trupu (promáčknutí).
• Do výřezu v trupu vlepte ( UHU Por, Epoxy, disperzní lepidlo) vodorovnou ocasní plochu 3. Páka řízení směřuje dolů, osa otáčení výškovky musí být v půdorysu kolmá na osu trupu.
• K ovládání výškovky i směrovky použijte co nejlehčí serva s hmotností do 8 g. Důležitá je především spolehlivost a přesnost návratu do neutrální polohy.
• Servo výškovky je vlepeno (CA,PU,Epoxy) do otvoru na pravé straně úložné desky co nejtěsněji ke stěně trupu, výstupní hřídel je blíže předku trupu (obr.B1).
• Vzdálenost spojky 4 od osy otáčení výstupního hřídele je asi 8mm – maximální výchylky výškovky jsou asi 12mm. V neutrální poloze serva i výškovky by měla být páka serva kolmo k táhlu řízení (obr.B1).
• Otvor spojky pro uložení táhla řízení je vypouzdřen plastovou trubičkou 5 (obr.B2) .
• Proti vypadnutí z páky serva je spojka 4 pojištěna pružnou podložkou 6 nebo nalepením (CA) kousku plastové trubičky 7.
• Proti vypadnutí z páky ovládání výškovky zajistěte táhlo řízení nalepením (CA) kousku plastové trubičky na jeho konec.
• Trubičku táhla řízení přilepte na vnitřní stranu trupu (PU, Epoxy). Trubička nesmí překrývat vyříznuté drážky pro vzpěry křídlo-trup a bránit tak jejich zasunutí do správné polohy.
• Při dotahování šroubu 8 jsou servo i výškovka v neutrálu.
• Instalace serva směrovky je obdobná. Vzdálenost spojky 4 od osy otáčení výstupního hřídele je 8mm, výchylky směrovky asi 15mm.

C) Spodní křídlo, podvozek

• Na horní straně spodního křídla 9 vyřízněte drážky pro mezikřídelní vzpěry 27.
• Po opatrném odklopení spodku trupu vlepte spodní křídlo do výřezu (Epoxy, UHU Por). Křídlo musí být přilepeno uprostřed, kolmo na podélnou osu trupu a náběžná hrana musí být dotlačena až k předku výřezu.
• Z částí 10 a 11 slepte (CA) zadní uložení podvozku a pečlivě je vlepte (PU, Epoxy) do trupu za odtokovou hranu křídla tak, aby lícovalo s povrchem trupu (obr.C1).
• Podvozkové nohy 12 a 13 jsou vepředu zasunuty do plastové trubičky vlepené v trupu, vzadu vlepeny do drážky překližkového uložení. Kratší ramena podvozkových noh jsou vepředu – osa kol 14 je před náběžnou hranou spodního křídla. Volné konce podvozkových noh přihněte ( ale nezakracujte je) pomocí kleští tak, aby bylo možné nohy zasunout do trupu bez předpětí.
• Rozevření podvozkových noh je asi 120mm (obr.C2) .
• Při slepování podvozku vlepte nejdříve podvozkové nohy do trupu (CA, Epoxy). Do spodního ohybu podvozkových noh přilepte (CA) osu kol – kontaktní body si předem označte např. lihovým fixem.
• Do krytů podvozkových noh 15 vyvrtejte ve vyznačených místech otvory 1.5mm pro osu kol a kryty nalepte (CA) na podvozkové nohy.
• Důkladně prolepte (Epoxy) spoje podvozková noha / osa / kryt podvozkové nohy (obr.C2) .
• Kola 16 pojistěte proti vypadnutí nalepením (CA, Epoxy) kousků plastových trubek 17. Bodově (CA) přilepte pneumatiky k diskům kol.
• Podvozek je možné upravit na odpružený. V krytech podvozkových noh vypilujte vedení pro osu kol 14 a podvozkové nohy spojte vlepením uhlíkové kulatiny 1.5mm 18. Odpružení zajišťuje tenká gumová nit, kterou je u podvozkových noh svázána osa kol a uhlíková kulatina (obr.C2). Na podobném principu byla odpružena i skutečná letadla.

D) Ovládání křidélek
Pro ovládání křidélek vyhovuje servo s krouticím momentem od 0,1 Nm a hmotností do 8g. Lze použít i slabší (lehčí) servo. V tom případě je nutné vyjmutá táhla řízení křidélek předehnout do tvaru vedení z plastové trubky a namazat je řídkých olejem (např. WD40). Výhodné je použít servo s delším přívodním kablíkem – není potom potřeba použít prodlužovací kabel.

• Spojka 4 je ve vzdálenosti asi 8mm od osy výstupního hřídele (obr.D) . Maximální výchylky křidélek jsou asi 8mm směrem nahoru a 6mm směrem dolů. Pro instalaci platí stejné zásady jako v případě výškovky a směrovky.
• Na spodní straně horního křídla 19 je naznačena přibližná poloha serva. Podle skutečných rozměrů použitého serva vyřízněte co nejpřesněji otvor pro jeho uložení do křídla.
• Osa otvoru spojky musí ležet v ose táhel řízení a kolem páky serva musí být přiměřený prostor, aby nemohlo dojít ke kontaktu páky s křídlem (obr.D).
• Otvor pro servo je vyříznut ve spodním i horním potahu.
• Povrch serva by měl být po instalaci v rovině se spodní stranou křídla – pokud se vejde pod chladič 20. V opačném případě bude servo ze spodního obrysu mírně vystupovat.
• Servo vlepte do křídla (PU,Epoxy) a na horní stranu křídla přilepte (UHU-Por) chladič.
• V neutrální poloze serva by křidélka měla být rovněž v neutrálu nebo mírně vychýlena nahoru. Křidélka jsou z výroby mírně zkroucena do negativů – opatrným promnutím mezi prsty lze toto zkroucení zvětšit.
• Vyřízněte drážky pro vzpěry 26 a 27 – u trupových vzpěr s příslušným sklonem.

V případě, že model bude ovládán pouze směrovkou a výškovkou, je nutné křidélka zajistit proti pohybu. Křidélka by měla být buď v neutrální poloze nebo mírně vychýlená nahoru.

E) Pohonná jednotka

• Hlavní motorová přepážka je připravena pro instalaci motorů MPJ řady AC 22/4…
• Při použití motoru AC 22/7 – 60D je nutné zvětšit otvor v hlavní motorové přepážce tak, aby byla kolem rotoru motoru dostatečná vůle a vlepit (Epoxy, PU) pomocnou motorovou přepážku 21. Při použití motoru AC 22/7 (je nutné použít malý unašeč MPJ 4698) se přepážka lepí až na zadní doraz (obr.C1) Při použití motorů s kratší délkou je možné přepážku zalepit v libovolné poloze – je však nutné kontrolovat její správný sklon. Osa motoru je rovnoběžná s osou trupu nebo mírně skloněná dolů.
• Pohonná jednotka 22 je k motorové přepážce přišroubována třemi vruty 23.
• V zadním dílu kužele 24 je otvor 2mm a předlisované osazení pro otvor 5mm - to je nutné opatrně odvrtat, pokud bude pro upevnění vrtule použit unašeč a ne pouze šroub.
• V případě potřeby vyvložkujte náboj vrtule.
• Po přišroubování vrtule k motoru nasaďte na zadní díl kužele špičku 25.
• Zkontrolujte, zda se vrtule otáčí volně a zda nedochází ke kontaktu rotujících a pevných částí.

F) Instalace horního křídla, vzepětí křídel

• Ve vzpěrách křídlo-trup 26 a mezikřídelních vzpěrách 27 vyvrtejte v naznačených bodech díry 1mm.
• V případě potřeby opatrně obruste otřepy na hranách vzpěr.
• Pro přilepení horního křídla není potřeba žádný přípravek, je však vhodné podložit spodní křídla v místech mezikřídelních vzpěr hranoly z balsy nebo polystyrenu (obr.F1) .
• Prozatím bez lepidla zasuňte vzpěry do spodního křídla a trupu a nasaďte na ně horní křídlo.
• Vzpěry musejí dosedat na plochu křídel i trupu, horní křídlo by mělo být rovné, náběžné hrany obou křídel „rovnoběžné“ (díky rozdílným úhlům náběhu a vzepětí nejde o rovnoběžnost matematickou).
• Důkladná kontrola umožní odhalit kritická místa, kterým je potřeba věnovat při lepení zvýšenou pozornost.
• Pro lepení vzpěr to křídel i trupu používejte Epoxy nebo PU. Obzvláště při použití PU je nutné zatěžovat horní křídlo tak, aby expandující lepidlo nemohlo vytlačit vzpěry z drážek. Pod závaží používejte podložky z molitanu nebo polystyrenu – jinak může dojít k poškození povrchu křídla.
• Při použití Epoxy můžete lepidlo nanést i na dosedací hrany vzpěr. Lepidlo PU je nanášejte pouze do drážek a dosedací plochy oblepte dodatečně buď Epoxy nebo bílým disperzním lepidlem.
• Postupujte po krocích. Vlepte vzpěry do spodního křídla a do trupu a nasaďte na ně (bez lepidla) horní křídlo. Po zatížení horního křídla a kontrole správnosti polohy nechte lepidlo vytvrdit. I tento krok lze ještě rozdělit – nejdříve vlepit mezikřídelní vzpěry a potom vzpěry do trupu.
• Horní křídlo přilepte najednou – při vytvrzování lepidla musí být opět zatíženo.

Horní křídlo skutečného letounu bylo rovné, bez vzepětí. Při zachování tohoto uspořádání i na modelu je pro létání správných zatáček nutné používat křidélka i směrovku, případně tyto funkce mixovat. Mírným vzepětím, které lze nastavit pomocí výpletu, se nároky na řízení modelu výrazně sníží. Pro model s křidélky je vhodné vzepětí 5mm nebo více na koncích horního křídla (obr.F1) . Model ovládaný pouze směrovkou a výškovkou musí mít vzepětí alespoň 10-15mm. Vyšší hodnota platí pro létání v hale.

• Mezikřídelní výplet je z jednoho kusu silonového vlasce přiloženého ve stavebnici. Vlasec lze obarvit např. tmavým lihovým fixem.
• Schéma výpletu je na obr.F2 . Začátek vlasce je přivázán k přednímu otvoru levé vzpěry křídlo-trup. Od ní směřuje ke spodním otvorům levé mezikřídelní vzpěry a vrací se zpět k zadnímu otvoru levé vzpěry křídlo-trup. Po přechodu na pravou polovinu modelu se po průchodu pravou mezikřídelní vzpěrou vrací k přednímu otvoru vzpěry křídlo-trup. Zde je druhé místo, kde je silon přivázán – předtím je však potřeba výplet vypnout tak, aby křídla měla požadované vzepětí, ale nebyla zkroucená.
• Volným koncem vlasce pak vypleťte zbývající „nesilovou“ část. Posledním otvorem, kterým bude vlasec procházet bude zadní otvor pravé vzpěry křídlo-trup, kde vlasec opět uvažte nebo pouze zalepte (CA).
• V průchozích otvorem není potřeba vlasec zalepovat.
• Výpletem lze vyztužit i podvozek.

G) Dokončení, zalétání modelu
Regulátor je umístěn co nejblíže motoru – např. na boční stěně trupu za motorovou přepážkou. Vhodné místo pro přijímač je na boku trupu před výřezem pilotního prostoru, anténa je vyvedena zadkem trupu. Regulátor i přijímač je nejvhodnější přichytit samolepicí oboustrannou páskou. Kablík od serva křidélek je přiveden k přijímači pilotním prostorem. Akumulátory jsou k nosné desce v prostoru mezi servy přichyceny pomocí samolepicího suchého zipu.
Slepeného a obarveného pilota 28 přilepte (UHU Por) na zadní hranu výřezu pilotního prostoru. Ve vyznačených místech válců makety motoru opatrně vyvrtejte otvory a vlepte výfuk 29 tak, aby nebránil snímání krytu z trupu. Konec výfuku lze nad uzavřeným zdrojem tepla ohnout mírně dolů jako u skutečného letadla.

Kompletně sestavený model vyvažte posouváním akumulátorů po desce – předepsaná poloha těžiště je vyznačena na spodní straně křídla příčnými ryskami. Při vyvažování podepírejte model v místě značek prsty (obr.C1) – ostré předměty by mohly poškodit povrch křídla - model musí zůstat vodorovně nebo se mírně překlápět na příď. Správnou polohu akumulátorů si na desce vyznačte – lépe udělat v klidu doma, stejně jako kontrolu RC vybavení – tj. správnosti orientace a velikosti výchylek křidélek, směrovky i výškovky a funkce regulátoru.

Zalétávejte nad vyšší trávou. Při startu držte model za zadní vzpěry podvozku nebo za trup těsně za spodním křídlem. Model s motorem běžícím na plný plyn vypusťte mírně vzhůru. Důležité je, aby model po vypuštění letěl přímo bez přídavné vertikální nebo horizontální rotace. Pokud máte možnost alespoň pro první starty využít pomoci zkušenějšího modeláře – neváhejte! Po vytrimování motorového letu si vyzkoušejte především mezní stavy – hlavní je pádová rychlost a chování modelu při přetažení a pádu.
Starty a přistání na zpevněném povrchu jsou vhodné jen za klidného počasí. Díky malé hmotnosti je model relativně citlivý na nárazy větru a prudší náraz do země způsobený poryvem větru by jej mohl poškodit. Model má poměrně velký rozsah rychlostí a dá se s ním létat do rychlosti větru asi 4m/s.

Přejeme Vám hodně šťastných přistání.

ALFA MODEL s.r.o.

Seznam součástí a nářadí potřebných pro dokončení modelu, které nejsou součástí stavebnice:

• Polyuretanové (PU) lepidlo, pětiminutové Epoxy, vteřinové lepidlo (CA), bílé disperzní lepidlo.
• Modelářský nůž, šroubováky, transparentní samolepicí páska, vrtáky o průměru 1 a 1,5 mm.
• Pohonná jednotka s regulátorem a vrtulí, akumulátory – některé vyzkoušené doporučené kombinace jsou uvedeny níže.
• Tří(čtyř)povelová RC souprava se dvěma(třemi) mikroservy (do 8g) a miniaturní přijímač (do 8g).
• Nabíječka akumulátorů .

Doporučené pohonné jednotky

Technická data: